Penaltové těšítko

3. 7. 2024

Penaltové těšítkoPenaltové těšítko

Česká reprezentace je po vyřazení ve skupině na letošním EURO v Německu dávno doma, může si však aspoň připomenout svou slavnější minulost. Podle statistiky UEFA jsou Československo a nástupnické Česko spolu s Tureckem jedinými zeměmi se stoprocentní úspěšností v penaltových rozstřelech.

Národní tým zatím proměnil všech 20 svých kopů. Pondělní penaltový rozstřel mezi Portugalskem a Slovinskem byl 23. v historii EURO, a tak UEFA na svém oficiálním webu přinesla podrobnou statistiku této speciální rozhodovací disciplíny. Zatímco střelci Česka a Turecka ještě nechybili, Anglie a Nizozemsko naopak vyhrály pouze jeden ze svých pěti, respektive čtyř rozstřelů.

Portugalská legenda se v pondělí večer postarala o kuriozitu. Cristiano Ronaldo v prodloužení neproměnil pokutový kop, slovinský brankář Jan Oblak míč vyrazil. Kapitán Portugalců si tak ovšem mimoděk připravil další z mnoha svých rekordů. Hned v první sérii rozstřelu už Ronaldo uspěl a je teď jediným hráčem, který v historii EURO skóroval v rozstřelu třikrát. Stejný počet pokusů měli také Švýcar Fabian Schär a Ital Leonardo Bonucci, oba však proměnili jen dvakrát.

Díky Ronaldovi si teď navíc může Evropa připomenout také silnou stránku československé a posléze české reprezentace. Penaltové rozstřely byly zavedeny až v pátém ročníku mistrovství Evropy v roce 1976 v bývalé Jugoslávii. Do té doby po remíze v řádném čase následoval hod mincí (Itálie tak postoupila v semifinále v roce 1968 proti Sovětskému svazu) nebo se zápas opakoval (výhra Itálie proti Jugoslávii v následném finále).

Prvním zápasem, který rozhodovaly penalty, bylo slavné bělehradské finále v červnu 1976, kdy Antonín Panenka po remíze 2:2 zajistil Československu titul v utkání s Německem (tehdy SRN) svým památným „dloubákem“ do středu branky a dal tomuto troufalému technickému kousku navždy své jméno.

Ve finále pak došlo na rozstřel už jen v roce 2021, kdy Itálie zdolala Anglii. Zatímco Turci mají stoprocentní úspěšnost po jediném případu, český národní tým musel rozstřel podstoupit celkem třikrát. Po Bělehradu hned na dalším šampionátu v roce 1980 v duelu o třetí místo po remíze 1:1 s domácí Itálií uspěl na penalty 9:8 a dodnes jde s 18 pokusy o nejdelší rozstřel.

Vyrovnalo se mu jen čtvrtfinále z roku 2016, když Německo po remíze 1:1 s Itálií ovládlo penalty v poměru 6:5. Samostatná česká reprezentace pak v Anglii 1996 v semifinále s Francií po remíze 0:0 v prodloužení vyhrála na penalty 6:5.

Mezi střelci, kteří v rozstřelu uspěli dvakrát, vedle Panenky figurují také Ladislav Jurkemik, Marián Masný, Zdenĕk Nehoda a Anton Ondruš, neboť trenér Jozef Vengloš, který byl o čtyři roky dříve asistentem Václava Ježka, zvolil navlas stejnou pětici exekutorů!