22. 6. 2025
Po Michalu Bílkovi slaví v prvním pololetí (22. června) kulaté životní jubileum šedesátiny další hráč z kmenové základní sestavy československé reprezentace, která se na mistrovství světa 1990 v Itálii probojovala do čtvrtfinále, záložník Ľubomír Moravčík.
Byl jedním z nejlepších fotbalistů, kteří se kdy v Československu narodili. Dlouhá léta působil ve Francii a Skotsku, patří do Síně slávy Celticu Glasgow. Odchovanec nitranského fotbalu byl členem výběru Československa, který na mistrovství světa v roce 1990 v Itálii postoupil do čtvrtfinále, a kromě slovenské nejvyšší soutěže si vyzkoušel i francouzskou, německou a skotskou ligu. V roce 1992 byl vyhlášen nejlepším československým fotbalistou vítězem tradiční ankety Fotbalista roku, stejného ocenění se mu dostalo v roce 2001 na Slovensku.
V březnu se v Praze zúčastnil slavnostního vyhlášení této prestižní ankety jako jeden z pozvaných premiantů k šedesátému výročí jejího trvání. Moravčík byl označován za specialistu na přímé kopy a mimořádně technicky nadaného fotbalistu, který svojí hrou uměl bavit diváky.
Dokázal stejně dobře zakroutit míč oběma nohama. Kopal tak přímé i rohové kopy. Kdo ho dobře neznal, nevěděl, zda je ve skutečnosti pravák či levák. Tak výborné měl obě nohy. Mnoho gólů dal také ze hry, kdy přednost obounohosti dokázal využít k nečekané střele bez přípravy. Byl s míčem rychlý a měl vynikající dribling. Uměl soupeře obejít, míč zaseknout, uvolnit se, nečekaně změnit směr. I když měří pouze 172 centimetrů vysoký, přesto byl také velmi dobrým hlavičkářem.
Nevyhrával sice s urostlými obránci vzdušné souboje, ale když byl v pokutovém území volný, dokázal dát gól i hlavou. S míčem to náramně uměl. Měl pro něj výjimečný cit. Rodák z Nitry odehrál v drese rodného města šest sezon a po MS 1990 odešel do francouzského Saint-Etienne, kde se stal miláčkem tribun a současně jedním z nejlepších cizinců v lize. Fanoušci v tomto městě na něj dodnes vzpomínají. V roce 1996 odešel na dva roky do Bastie a po krátkém a nepovedeném angažmá v německém Duisburgu přestoupil v roce 1998 do skotského Celtiku Glasqow, který trénoval Jozef Vengloš.
I v tomto klubu, ve kterém strávil čtyři sezony, se stal miláčkem fanoušků a dvakrát se radoval z titulu ve skotské lize (2001 a 2002). Kariéru ukončil v roce 2002 v japonském klubu JEF United Ičihara. V roce 2004 ještě nastoupil za Nitru v druhé lize a poté se dal na dráhu funkcionáře a trenéra.
Byl například prezidentem prvoligového Ružomberoku. V československé reprezentaci odehrál Ĺubomír Moravčík 47 zápasů, ve kterých vstřelil sedm gólů. Za samostatné Slovensko nastoupil v 37 zápasech a dal šest branek. Na MS 1990 nastoupil ve všech pěti zápasech, ve čtvrtfinále s pozdějším mistrem světa Německem byl po druhé žluté kartě přísně rakouským rozhodčím Helmutem Kohlem vyloučen, když reklamoval faul soupeře – zutí kopačky.